V současnosti probíhající kůrovcová kalamita ukázala v plné míře nutnost rychlého zalesnění holin po těžbě napadených stromů. Klíčovým faktorem ovlivňujícím úspěšnost provedeného zalesnění (při zalesnění jehličnany) je kromě sucha a škod zvěří především výskyt klikoroha borového, Hylobius abietis. Tento nosatec okusuje kmínky sazenic a použití samolepících bandáží z nanomateriálů představuje vhodnou kombinaci mechanické a insekticidní ochrany. Insekticid je navíc ve struktuře nanomateriálu navázán, takže nehrozí jeho uvolňování do půdy, je zajištěn dlouhodobý efekt při minimalizaci množství účinné látky a po uplynutí dvou až tří let dojde k samovolné degradaci, takže bandáže není nutno odstraňovat a ekologicky likvidovat. V porovnáním se současnými metodami postřiku či máčení sazenic v insekticidu je navrhované řešení ekologicky šetrnější a dávka insekticidních látek může být řádově nižší při výrazném prodloužení účinnosti. Předpokládáme zajištění ochrany před okusem po dobu, než průměr kmínku překročí 1 cm a přestane být pro klikorohy atraktivní. Vzhledem k tomu, že odpadne nutnost opakovaných postřiků (několikrát za vegetační sezónu), představuje navrhované řešení i značné ekonomické úspory a snížení vytíženosti lesního personálu, který může být přesunut na jiné činnosti. Zároveň řešení umožní i nižší nároky na kvalifikaci personálu a nutnost užívání ochranných prostředků. Každoročně dosahují plochy poškozené klikorohem borovým jen v ČR více než 10000 ha. Konkurenční řešení spočívající pouze v mechanické ochraně je ekonomicky náročné.
