Pokračující výzkum a vývoj s sebou nese i nutnost ochránit nové výsledky – znalosti, dovednosti, technologie. To je případ i dlouhodobého výzkumu kolegů Rostislava Zemka, Jiřího Nermutě a Jany Konopické z Entomologického ústavu BC, jejichž cílem je najít pro ekologické pěstování a bio-dynamické zemědělství komplexní způsob působení na škůdce, který znemožňuje vznik rezistence a nezanechává rezidua.

Na řadu již registrovaných užitných vzorů a zejména na původní český patent R. Zemka a jeho kolegů z roku 2008, jehož myšlenka je dále a dále rozpracovávána, tak nyní navazuje další průmyslově právní ochrana v podobě nově uděleného slovenského patentu č. 288968 s názvem „Insekticídne a akaricídne aditívum do nosného substrátu na pestovanie rastlín“. Kombinace českého užitného vzoru a slovenského patentu nyní poskytuje možnost širšího uplatnění výsledků VaV v praxi a je výsledkem dlouhodobého úsilí nejen v oblasti vědeckého bádání, ale i v oblasti spolupráce s partnery z aplikační sféry. Chtěli bychom tak kolegům velmi poděkovat za vynaložené úsilí, desítky schůzek s námi a zástupci firem i veřejné správy a k nově udělenému patentu ještě jednou GRATULUJEME.

Ke dvěma již zapsaným ochranným známkám „MetMapper“ nově přibyla obrazová ochranná známka METABOLITE MAPPER chránící plný název softwarového nástroje vyvinutého na BC, se kterým je spojená databáze více jak 2500 metabolitů. Tato platforma usnadňuje charakterizace a identifikace přírodních látek a je určena k automatickému zpracování dat z analytických souborů, které jsou generovány hmotnostními spektrometry. Tato multiuživatelská platforma je určena pro analytické a datové služby, a tak co nejširší ochrana jejího označení a v ČR v podstatě jediná možnost průmyslově právní ochrany softwaru je zde na místě. Věříme, že nově zapsaná ochranná známka pomůže kolegům z Laboratoře analytické biochemie a metabolomiky nejen chránit, ale i propagovat jejich výsledky VaV při uplatňování v praxi.

V posledních týdnech v lesích vrcholí letní žír klikoroha borového. Tento dvoucentimetrový brouk je považován za kalamitního škůdce, protože v lesních monokulturách ve velkém okusuje sazenice jehličnanů. Na vzestupu je zejména na místech, kde vznikly paseky po vykácení smrků zasažených kůrovcem a kde se nyní vysazují nové stromky. Odborníci z Biologického centra Akademie věd (AV) ČR vyvinuli společně s firmami L.E.S. CR a Scitech novou past, která pomůže lesníkům nápor tohoto škůdce zmírnit. Projekt je spolufinancován se státní podporou Technologické agentury ČR v rámci Programu Gama 2.

„Klikoroh borový u nás není nový škůdce, ale obrovsky se namnožil, protože mu kůrovcová kalamita poskytla spoustu materiálu pro žír a rozmnožování,“ říká entomolog Petr Doležal z Biologického centra AV ČR. Larvy tohoto brouka se vyvíjejí v kořenech pařezů smrků, borovic i dalších stromů. Když se vylíhnou dospělci, okusují lýko z kmínků sazenic, což může způsobit až uhynutí stromku. V České republice meziročně stoupá plocha zasažená klikorohem o několik tisíc hektarů.

Tradičně se proti tomuto škůdci používá ošetření sazenic insekticidem (tj. látka hubící hmyz) nebo se brouci odchytávají do tzv. lapacích kůr, což je pracnější způsob vyžadující oloupání kůry ze zdravého pokáceného stromu. Inovaci do boje s klikorohem přináší nová speciální past, kterou vyvinuli odborníci z Biologického centra AV ČR ve spolupráci s firmami L.E.S. CR a Scitech. „Díky této pasti se sníží množství používaných insekticidů, navíc je past navržena tak, aby v ní neuvízly necílové druhy hmyzu, jako jsou např. chránění střevlíci,“ vysvětluje řešitelka projektu, Markéta Davídková z Biologického centra AV ČR.

Past se umisťuje do země a tvoří ji dvaceticentimetrový kelímek se speciálně zkoseným víčkem s otvorem. Uvnitř je vyjímatelná nádoba, do níž se vkládá atraktant, tj. chemická látka, která klikorohy láká. „Klikorohové se v lese orientují podle vůně čerstvých pasek s pařezy, kde kladou samice vajíčka a vyvíjejí se larvy. Atraktant obsahuje látky, které tuto vůni napodobují,“ upřesňuje Petr Doležal. Past se vyvíjela a testovala dva roky, nyní se v jižních Čechách provádějí experimenty k určení, kolik je potřeba pastí na hektar. Podle dosavadního testování se ukazuje, že při vyšších populačních hustotách klikoroha, past slouží jako spolehlivý nástroj monitoringu, v nižších populačních hustotách se dá kultura mladých stromků zcela ochránit.

Při studiu biologie klikorohů vědci zjistili i nové důležité informace, např. že dospělci napadají i listnaté stromy. „Obzvlášť jim chutná listí bříz, ale po jeho konzumaci ztrácejí na tělesné hmotnosti a postupně uhynou. Rovněž na místech s výskytem břízy je poškození jehličnatých sazenic nižší. Navrhli jsme proto lesníkům, aby mezi sazenicemi jehličnanů ponechávali i zmlazující se břízu a snižovali tímto přirozeným způsobem škody na výsadbách“ dodává Markéta Davídková.

Projekt  TP01010022 Podpora ověření aplikačního potenciálu 2.0 na Biologickém centru AV ČR je spolufinancován se státní podporou Technologické agentury ČR  v rámci Programu Gama 2.

Rostislav Zemek z Laboratoře aplikované entomologie dlouhodobě spolupracuje s Úsekem transferu technologií (ÚTT) na přenosu svých výsledků VaV do praxe a uplatnění souvisejícího patentu a navazujících užitných vzorů v podobě pomocného půdního přípravku. Aby nový produkt získal na trhu lepší rozlišitelnost, zajistil tým ÚTT u Úřadu průmyslového vlastnictví registraci obchodního názvu ve formě slovní ochranné známky SUPRESIL DUO.

Velmi děkujeme Ing. Zemkovi a jeho kolegům za spolupráci a neutuchající nasazení, gratulujeme k získání ochranné známky a věříme, že unikátní půdní přípravek poskytující kombinací účinku dvou bioagens, ochranu před významnými škůdci rostlin, budete moci sami již brzy vyzkoušet na svých rostlinách.

Úsek transferu technologií zajistil průmyslově právní ochranu pro další z technologií BC. Tentokrát Úřad průmyslového vlastnictví zapsal do svého rejstříku 2 nové ochranné známky, a to slovní a obrazovou podobu označení MetMapper. Kombinace těchto dvou značek tak nyní chrání multiuživatelskou platformu pro analytické a datové služby vyvinutou kolegy z Laboratoře analytické biochemie a metabolomiky.

Děkujeme kolegům za důvěru při zajišťování ochrany duševního vlastnictví i za spolupráci v procesu uplatňování jejich výsledků VaV v praxi a k nově získaným ochranným známkám gratulujeme.

Kolegové z Laboratoře aplikované entomologie - Petr Doležal a Markéta Davídková – disponují jedinečným know-how a přišli s unikátním řešením v podobě pasti sloužící k selektivnímu odchytu klikoroha borového. Toto inovativní technické řešení bylo již v průběhu srpna ochráněno ve formě evropského průmyslového vzoru, který byl dne 12. 8. 2021 zapsán do rejstříku průmyslových vzorů EUIPO jako průmyslový vzor Společenství „Odchytové zařízení (past) na klikoroha borového“. Tím je tak chráněn jeho vzhled, resp. design. Samotnou podstatu technického řešení pak chrání užitný vzor, který byl dne 5. 10. 2021 zapsán do rejstříku užitných vzorů ČR pod názvem „Past pro odchyt klikoroha borového“. Kombinace obou forem ochrany průmyslového vlastnictví tak poskytuje potřebnou míru právní jistoty a pevný základ pro následnou komunikaci se subjekty z aplikační sféry a efektivní uplatňování daných výsledků výzkumu a vývoje v praxi. Tato jednání v současné době již probíhají a v přípravě je také související licenční smlouva. Původcům bychom tak chtěli současně pogratulovat ke dvojnásobné ochraně jejich technického řešení i poděkovat za perfektní spolupráci při procesu transferu jejich znalostí a dovedností do praxe.

Klikoroh borový je významným škůdcem sazenic jehličnatých a ve specifických případech i listnatých sazenic v Eurasii. Spolu s kůrovcem (lýkožroutem smrkovým), který každoročně působí mnohamiliardové škody a v důsledku jehož působení nyní zůstávají rozsáhlé holiny po předčasně vytěžených porostech, ohrožuje klikoroh nejen primárně produkční funkce lesa a trvale udržitelné hospodaření, ale poškozováním sazenic a ztížením obnovy lesa také do značné míry omezuje i ekologické funkce lesa (klimatická, půdoochranná, vodní). To v podmínkách ovlivněných současnou globální změnou klimatu představuje další nemalou výzvu vyžadující rychlá a účinná řešení.

Užitný vzor - odkaz na dokument v databázi ÚPV

Průmyslový vzor Společenství - odkaz na dokument v databázi DESIGNview

Biologické centrum AV ČR, v. v. i. se v boji proti COVID-19 zapojuje aktivně již od samotného počátku pandemie. Během více než roku jejího trvání tak má bohaté zkušenosti s tímto virem, jeho diagnostikou i postupy bránícími jeho šíření. Na prvotní testování pacientských vzorků z jihočeských nemocnic metodou PCR brzy navázaly i výzkumné projekty, v rámci jednohož z nich vznikl i nejnovější užitný vzor, tzv. „malý patent“, zapsaný pod hlavičkou BC.

Díky podpoře TAČR se v rámci interní grantové výzvy GAMA 2 zapojili kolegové z Parazitologického ústavu BC - Mgr. Jan Perner, Ph.D., Bc. Tereza Hatalová, Mgr. Václav Hönig, Ph.D., RNDr. Martin Palus, Ph.D., RNDr. Radek Šíma, Ph.D. - do řešení projektu s cílem vyvinout rychlou a univerzální diagnostiku tohoto viru, která by byla současně nezávislá na specializovaných přístrojích a personálu a přitom poskytovala obdobnou robustnost jako stávající etablované laboratorní molekulárně-biologické metody. Výsledkem jejich společné vědecké práce je „Sada primerů pro amplifikační kontrolu pro detekci koronaviru SARS-CoV-2 metodou izotermické amplifikace LAMP a kit pro detekci koronaviru SARS-CoV-2 metodou izotermické amplifikace LAMP“. Původci tohoto řešení společně s týmem Úseku transferu technologií v současné době intenzivně komunikují s partnery z aplikační sféry ohledně možností zajištění IVD certifikace a uplatnění této diagnostiky v praxi. Za celý tým Úseku transferu technologií tedy gratulujeme k získané průmyslově právní ochraně výsledků výzkumu a vývoje a těšíme se na další spolupráci při jejich přenosu do praxe.

Odkaz na databázi ÚPV:

https://isdv.upv.cz/webapp/resdb.print_detail.det?pspis=PUV/38858&plang=CS

Úsek transferu technologií dlouhodobě usiluje o uplatňování výsledků výzkumu a vývoje BC v praxi. Vedle licenčních smluv a komercializace výsledků výzkumu patří do naší činnosti také podpora společensky relevantních témat formou naplňování myšlenek společenské odpovědnosti firem. Takovou spolupráci zahájilo BC již před dvěma lety se společností E.ON Česká republika, s.r.o., která poskytla BC podporu pro pořízení fotovoltaiky pro projekt chytrý úl. Ten vzniká ve spolupráci BC s Katedrou aplikované informatiky na Jihočeské univerzitě v Č. Budějovicích a klade si za cíl zejména přispět ke zlepšení zdravotního stavu včel, a to především včasnou signalizací průběhu klíčových životních parametrů ve včelstvu, sledováním projevů aktivit včelstva v prostoru vchodu do úlu a zpřesněním detekce roztoče Varroa destructor na podložce úlu.

Nový systém sledování včelstev využívá nejnovější poznatky z oblasti umělé inteligence, neuronových sítí, hlubokého učení a IoT technologií. Díky tomu je možné automaticky sledovat veličiny jako teplota a vlhkost v úlu, teplota v chomáči včel, teplota, vlhkost a barometrický tlak vně úlu, zvukové projevy včelstva, hmotnost úlu, koncentrace CO2 v chomáči, ale i vizuální sledování včelstev kamerovým systémem – frekvence vletů a výletů včel z úlů. Včelaři tak mohou mít přehled nejen o stavu včelstva, podmínkách uvnitř úlu i v okolí, ale mohou sledovat svá včelstva například pomocí GPS v případě krádeže úlu či pomocí váhy pro sledování přírůstku odhalit krádeže medu, rojení atd.

Chytrý úl se i nadále modifikuje, ale již teď sbírá cenná data a je připraven pomáhat nejen včelařům, ale i popularizaci vědy. Dne 6. září 2021 proběhla v experimentální včelnici BC první prezentace chytrého úlu za účasti zástupců společnosti E.ON, díky jejichž podpoře je Chytrý úl o krok více autonomní a široké veřejnosti bude představen v rámci Festivalu vědy 2021, který startuje ve středu 8. září. Potvrzuje se tak, že základem úspěšného přenosu znalostí a dovedností do praxe je pravidelná komunikace nejen mezi vědeckými pracovníky a institucemi akademické sféry, ale především komunikace s partnery z aplikační sféry a v neposlední řadě popularizace výsledků výzkumu a vývoje veřejnosti

Úsek transferu technologií Biologického centra AV ČR uspořádal dne 3. června 2021 Mezinárodní konferenci transferu znalostí a technologií se zaměřením na akademické spin-off společnosti, která sklidila u odborné veřejnosti mnoho pozitivních ohlasů a posunula transfer znalostí a technologií v České republice zase o kousek dál. Akce proběhla hybridní formou, a tak se konference zúčastnilo nejen 110 účastníků prezenčně, ale také postupně více než 100 online účastníků.

Záznam konference:

Účastníky konference přivítal moderátor akce Aleš Vlk a úvodní slova pronesli ředitel Biologického centra AV ČR prof. Libor Grubhoffer a náměstek primátora města České Budějovice Ing. Ivo Moravec. Na konferenci byli přítomni nejen zástupci českých kanceláří transferu znalostí, ale do diskuze se zapojili i zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu, Czechinvestu, TAČR, ASTP, Transfera, českých univerzit, Akademie věd a ze zahraničí zástupci MaxPlanck, Univerzity Szeged, CTT Jožef Stefan Institute, Institute of Innovation and Technology, britské ambasády, zahraničních firem Variolytics GmbH a Orange Quantum Systems.

Diskutoval se význam spin-off společností v rámci národních strategií, vznik spin-off společností na akademické půdě, zahraniční zkušenosti se zakládáním spin-off společností, a nakonec proběhl simulační blok na ověření praktických znalostí se zakládáním spin-off v legislativním rámci ČR.

V odpoledním diskuzním panelu byli zástupci jak západní Evropy, kde univerzitní spin-off společnosti mají své zaběhnuté postavení, tak i zástupci střední a východní Evropy, kde se podpůrný systém teprve formuje. Diskuse se zúčastnili panelisté z Německa, Velké Británie, Slovinska, Nizozemí, Polska a Maďarska.

Závěry konference potvrdily, že se zlepšuje postoj vědeckých pracovníků a managementu výzkumných organizací. Mění se ale i mnoho národních programů nebo strategií, které reflektují dynamicky se měnící prostředí transferu znalostí v EU, dochází ke kultivaci inovačního prostředí. Pozitivní zprávou je, že v České republice nejsou pro zakládání spin-off legislativní překážky. Dle MPO by rozvoji akademických spin-off prospělo, kdyby měly výzkumné organizace svůj venture kapitál. TAČR pro zakládání spin-off připravuje nové programy, buď pokračování GAMA nebo nový program SIGMA. V rámci TAČR se připravuje další výzva na studie proveditelnosti, ve spolupráci s několika dalšími evropskými agenturami. Podněty z konference budou dále rozpracovávány v pracovních skupinách Transfera a Úsek transferu technologií BC bude u toho.

Biologické centrum AV ČR má od 30. 12. 2020 v rejstříku ochranných známek zapsanou novou známku, a tou je SOWA. Výzkumná infrastruktura SoWa, která se zabývá výzkumem půdních a vodních ekosystémů v kontextu udržitelného využívání krajiny a zaměřuje se na vývoj nových technologií, aplikací, přístupů a strategií pro efektivní využívání přírodních zdrojů, tak bude moci používat svůj název jako vlastní značku.

Výzkum a vývoj prováděný v rámci jednotlivých vědeckých týmů, konzultace i všechny ostatní služby, vzdělávací aktivity, včetně pořádání odborných školení, vědeckých konferencí či vydávání vlastních materiálů, tak budou moci být označeny touto ochrannou známkou zajišťující jejich rozlišitelnost od ostatních.

Kompletní seznam výrobků a služeb, pro které byla ochranná známka registrována, je součástí dokumentu dostupného ve veřejné databázi Úřadu průmyslového vlastnictví. Stejně tak je možné se kdykoli obracet na Úsek transferu technologií, kde jsme připraveni Vám všechny případné dotazy zodpovědět a konzultovat s Vámi správný způsob využívání ochranné známky.

Dne 2. 12. 2020 byla do rejstříku ochranných známek zapsána nová ochranná známka Biologického centra AV ČR (BC) – OSVĚDČENO V TROPECH. Ochranná známka „OSVĚDČENO V TROPECH“ bude propůjčována technologiím a výrobkům, které se osvědčí v náročných podmínkách Papuy-Nové Guineji, kde již více než 20 let funguje výzkumné centrum, které založil prof. Vojtěch Novotný. Zapojit se však mohou všichni vědečtí pracovníci BC, kteří budou mít zájem předem dohodnuté produkty testovat během svých výzkumných expedic i v jiných tropických destinacích.

Úsek transferu technologií bude zajišťovat komunikaci s případnými zájemci z řad firem, které budou chtít otestovat své produkty v extrémních podmínkách a ve spolupráci s vědeckými pracovníky BC bude nastavovat i kritéria pro hodnocení a následné udělení ochranné známky.

V případě zájmu nás proto neváhejte kontaktovat jak s návrhy na případné technologie či služby, které by mohly být testovány, tak i Vaší osobní účastí při osvědčování v tropech.